|
|
Vliv metody Pilates na vadné držení těla a bolesti v oblasti bederní páteře
Štveráková, Tereza ; Vitujová, Marie (vedoucí práce) ; Ptáková, Karolína (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá efekt šestitýdenního programu klinického Pilates na držení těla a bolesti v oblasti bederní páteře. Teoretická část obsahuje přehled poznatků týkajících se metody Pilates - historie, principy a využití v rehabilitaci. Zároveň je zde popsán koncept Dynamické Neuromuskulární Stabilizace (DNS), jenž dal spolu s původní metodou Pilates a s konceptem Spiraldynamik vzniknout současnému konceptu Pilates Clinic Method. Jedna kapitola je rovněž věnována systému vzdělávání lektorů metody Pilates v České republice. Hlavním cílem praktické části bylo zhodnotit a porovnat efekt organizovaného a individuálního šestitýdenního cvičebního programu Pilates u pacientů s bolestmi v oblasti bederní páteře a vadným držením těla. Na základě zvolených vyšetřovacích metod byly dále stanoveny dílčí cíle. Prvním dílčím cílem bylo zhodnocení cvičebního programu pomocí klinických objektivních testů sloučených do 5 skupin: stoj a rovnováha, pohyblivost páteře, DNS testy, somatognózie (šíře ramen) a respirační amplituda. Druhým bylo zhodnocení efektu programu pomocí přístrojového měření Bodystatem, zjišťujícím hodnoty: výška, hmotnost, obvod pasu, obvod boků, tuk, aktivní tělesná hmota, voda a hodnota Body mass index. Třetím dílčím cílem bylo subjektivní zhodnocení pomocí standardizovaných dotazníků...
|
|
|
Vliv metody Pilates na funkci hlubokého stabilizačního systému u profesionálních cvičitelů
Řeháková, Tereza ; Satrapová, Lenka (vedoucí práce) ; Stupková, Michaela (oponent)
Název: Vliv metody Pilates na funkci hlubokého stabilizačního systému u profesionálních cvičitelů Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo sestavit testovací baterii k ohodnocení aktivace HSSP u lektorů metody Pilates. Následně data získaná testováním vyhodnotit a stanovit závěr, zda tvrzení, že metoda Pilates pozitivně ovlivňuje HSSP, je pravdivé. Jako dílčí cíle jsem si určila zjistit, proč se rozhodli stát se lektory metody Pilates a zmapovat výskyt školících center této metody. Metody: V práci bylo využito praktické testování dle testovací baterie, sestavené pro účely této práce. Dále bylo využito anketní šetření. Na základě vlastností dat byl k ověření pravdivosti výzkumných hypotéz využit software Microsoft Excel verze 2010. Při zpracování dat z anketního šetření byl kromě software Microsoft Excel verze 2010 využit ještě software Google Forms. Výsledky byly následně zpracovány do tabulek a grafů. Práce má prvky experimentální studie. Výsledky: Data získaná z testovací baterie prokázala, že metoda Pilates má pozitivní vliv na HSSP u lektorů metody Pilates. Z dat z anketního šetření vyplynulo, že lektory vedlo k absolvování kurzu ,,Instruktor metody Pilates" nejčastěji to, že je Pilates baví a také to, že jim samotným tato metoda pomohla od zdravotních komplikací. K závěru, kde se školící...
|
|
|
Kinezioterapie ve 3. trimestru těhotenství a příprava na porod
HANZALOVÁ, Edita
Bakalářská práce se zabývá kinezioterapií ve 3. trimestru těhotenství a následnou přípravou na porod. Těhotenství je fyziologický stav, kdy tělo těhotné vyživuje dva organismy. Z důvodu zajištění výživy dítěte je gravidita pro organismus těhotné ženy určitou zátěží. Kinezioterapie ke konci těhotenství je nesmírně důležitá. V teoretické části jsou popsány fyziologické změny v organismu těhotné ženy. Jedná se zejména o změny v dýchacím systému, oběhovém systému, musku-loskeletálním systému a změny v tělesné hmotnosti. Z pohledu fyzioterapie jsou popsány především změny v posturálním systému a vybraných svalech. Náhlý nárůst hmotnosti má vliv na celkové držení těla i strukturu nožní klenby těhotné ženy. Dále je v teoretické části popsán fyziologický porod, jeho jednotlivé fáze a časová délka těchto fází. Poslední kapitola teoretické části této bakalářské práce se zaměřuje na popis nejčastěji používaných kinezioterapeutických metod. Jedná se o metodu Ludmily Mojžíšové, metodu Pilates a gravidjógu. Následuje nastínění dalších vybraných kinezioterapeutických metod. Bakalářská práce má stanovené dva cíle a jednu výzkumnou otázku. Prvním cílem je zavést pohybovou terapii mezi těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství. Druhý cíl je pomocí kinezioterapie připravit těhotné ženy na porod. Výzkumná otázka se zabývá zjištěním, zda kinezioterapie pozitivně ovlivňuje průběh porodu. Pro splnění cílů v praktické části byla využita metoda kvalitativního výzkumu, v podobě zpracování kazuistik tří respondentek. Respondentky navštěvovaly kurzy těhotenského cvičení a kurzy předporodní přípravy. Pro získání potřebných dat byla odebrána anamnéza každé těhotné ženy. Rozhovor obsahoval údaje o úrazech, operacích, bolestivých stavech, sportovních aktivitách jak před těhotenstvím, tak i v průběhu těhotenství. Dále bylo provedeno statické a dynamické vyšetření aspekcí. Statické vyšetření je zaměřeno na celkové držení těla při pohledu zezadu, zboku a zepředu, které je i zdokumentováno. V dynamickém vyšetření bylo sledováno rozvíjení páteře a test hypermobility. Poté jsou v praktické části uvedeny jednotlivé terapie. U všech tří respondentek je popsán individuální kinezioterapeutický plán. Praktická část je zakončena výstupním kineziologickým rozborem několik dní po porodu. Výstupní vyšetření obsahuje i rozhovor o průběhu porodu a psychickém stavu respondentek. Z výzkumu bylo prokázáno, že kinezioterapie ve třetím trimestru těhotenství byla pro těhotné respondentky přínosná. Problémy pohybového aparátu způsobené těhotenskými změnami byly kinezioterapií zmenšeny či odstraněny. Klientky popisují psychickou pohodu v průběhu pohybové aktivity i mezi jednotlivými návštěvami. Ke konci těhotenství byla do terapie zavedena příprava k porodu v podobě dýchání v jednotlivých fázích porodu a nácviku úlevových poloh. Ženy využily úlevové polohy na velkém míči v první době porodní i dýchání specifické pro jednotlivé fáze porodu. Zda má kinezioterapie pozitivní vliv na průběh porodu, výzkum nepotvrdil. Dvě ze tří respondentek porodily bez větších komplikací. U ženy č. 1 proběhl porod ve stanoveném termínu. Žena č. 3 porodila o necelé 3 týdny dříve před stanoveným termínem. U obou žen proběhl porod bez větších komplikací. Avšak u respondentky č. 2 nastaly komplikace v podobě špatné polohy dítěte. Následoval císařský řez v epidurální anestezii. Žena po anestezii neměla žádné obtíže, již druhý den po zákroku byla respondentka převezena na oddělení šestinedělí. Tato bakalářská práce může být využita jako studijní materiál studentům i ab-solventům oboru fyzioterapie. Je vhodná i pro veřejnost, zejména pro těhotné ženy ve třetím trimestru těhotenství.
|
host ::
RSS.